Pět bezpečnostních bodů pro modelky a jeden pro riggery plus tzv Red Flags.
Chystáte se někomu napsat a nebo někdo již napsal první vám? Co dělat pro svou bezpečnost a čeho se vyvarovat. Co určitě neopomenout a co jsou časté “red flags“?
Obsah je koncipován pro shibari (bdsm) komunitu, ale v principu je použitelný i pro fotomodelky při domlouvání focení s novým fotografem a nemálo z toho lze použít i při domlouvání prvního rande po předchozím on-line seznámení.
Každé jedno z uvedených doporučení může mít efekt a zvýšit vaši bezpečnost reálně i pocitově. Při jejich dodržování se však řiďte i vlastní intuicí a pocitem. Není nezbytné vždy dodržet vše a ani dodržení všeho není zárukou. Inspirujte se a vezměte si z toho pro sebe, co uznáte za vhodné.
Prosím, nespoléhejte se slepě na dobré reference, i když jich mohou být desítky. Nespoléhejte se na to, že jdete k někomu veřejně známému. Každý je individuální a každý predátor, násilník i vrah to jednou udělal poprvé. Nespoléhejte se na dobrý pocit z toho, jak jste si spolu psali. A nespoléhejte
se ani na to, že jste třeba silní, trénovaní a ozbrojení. Vše níže uvedené jsou preventivní kroky, mají minimalizovat potenciální nebezpečí, mají odradit agresora od záměru a co bude ale nejčastější, slouží vám pro vaši pohodu a klid.
Session si chcete užít a ne se strachovat, co kdyby…
Žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí světa a můžeme také směle říct, že nekonsensuální násilí, když k někomu jdete vázat nebo fotit, by bylo spíše výjimkou, rozhodně ne pravidlem. Nejde ale jen o to, co se stane, nebo nestane, ale i o naši psychickou pohodu. Pokud jdete k někomu poprvé a případně i podruhé, potřetí….
1. Vždy mějte jednu osobu, která bude vědět kam a za kým jdete, co tam budete dělat, od kdy a do kdy.
Může to být kamarádka, partner, sourozenec, rodič, spolubydlící… (I např. recepční na hotelu je lepší než nic, tam však odpadne většina kroků a omezí se to na ideálně písemně předanou informaci kam jdete a kdy se máte vrátit a pokud by se tak nestalo, telefon na sebe a pokud by se po čase návratu nedovolal, může být jediným, kdo má možnost zavolat policii.)
Samozřejmě je ideální, když je onou osobou silný chlap s pistolí u pasu s černým pásem v karate, s rychlým autem před domem, bydlící nedaleko a chodící pozdě spát. A přesně tohle je taky nejčastější výmluvou těch, kdo si nedomluví nikoho, protože každý koho znají by je jen těžko zachránil. Omyl. Každý má telefon a každý zná číslo 158. A pokud tam někdo zavolá a popíše
situaci, hlídka to vždy pojede řešit. Ale musí vědět kam jet a kde vás tam hledat.
Dotyčná osoba by proto od vás měla mít, a ideálně písemně, jméno a adresu toho, za kým jdete, jeho telefon, web nebo profil na sociální síti. Pokud jste dostali speciální popis místa, patro, dveře, cokoliv specifického, předejte i toto.
2. Pokud můžete, zapněte si vzájemně sdílen polohy na telefonu.
3. Pokud můžete, mějte zapnuté i ovládání hlasem a telefon před session nechte tam, kde vás uslyší.
Nechci nic přivolávat a zatím nevím, že by se to stalo, ale pokud jste s riggerem jen sami dva, zůstanete v závěsu a jeho stihne jakákoliv závažná zdravotní indispozice… nechcete tam viset a začít “vonět“ do doby, než jeho nebo vás začne někde náhodou postrádat a hledat.
4. Domluvte se dopředu, že ideálně zavoláte, nebo minimálně napíšete zprávu hned jak dorazíte na místo a potvrdíte, že je vše ok.
Před prvním vázáním se prakticky vždy nejdříve povídá a váže se tak až později. Druhou zprávu, můžete být domluvení, že pošlete nebo zavoláte těsně před začátkem vázání. Třetí potom až bude dovázáno a vy zpátky ve své hlavě. A poslední až budete v pořádku venku, v taxiku, doma.
Domluvte si i orientační časy, např. jdeme vázat, bude to trvat hodinu až dvě a potom se ozvu. Ještě si povídáme, půjdu domů cca za hodinu, dám ti pak vědět, pokud se to protáhne, tak dám vědět taky.
Nechoďte telefonovat na wc, zavolejte přímo před ním a nahlas říkejte např. „Jo, našla jsem to v pohodě, byly to fakt první dveře v pravo. Ano je v pohodě a má tu navíc hezkýho pejska. Jasně dám ti pak vědět, že mě nezabil. Hahaha. Proč je tohle důležité? Dává to dotyčnému jasnou informaci, že někdo ví, kde jste a pokud nedáte vědět, bude vás tam někdo hledat.
Pokud vám něco na tom druhém i jen trochu nesedí, budte o to více striktní v dodržování výše uvedených bezpečnostních kroků. Pokud by na vás někdo něco chystal, nebo se rozhodl že … odradíte ho i jen od těchto myšlenek hned z kraje.
5. Fotografie, videa
A posledním bodem je vlastně jediný, který zahrnuje potenciální nebezpečí i po odchodu domů. Jsou to pořízené fotografie, případně videa. Fotky ze session má většina riggerů i modelek ráda, jsou památkou, vzpomínkou, uměním a někdy i cílem proč se váže. A vůbec tak nechci nikomu říkat, ať se nefotí. Byl bych tím, jako fotograf, sám proti sobě. Doporučuju si však dopředu zvážit a domluvit, zda budete chtit, aby s tímto konkrétním člověkem vznikly i fotografie, kde bude vidět a poznat váš obličej, fotografie, kde budou vidět intimní partie, případně oboje najednou. Pokud se např. domluvíte, že se takové záběry pořídí, ale nebudou se zveřejňovat, je to dále již jen na serioznosti riggera, fotografa, zda to dodrží a zda vás s nimi nebude chtít případně vydírat.
Rady se týkají především začínajících mladých slečen, které často ještě nemají uplně jasnou představu o svém budoucím profesním životě a existence takových záběrů v rukou někoho cizího pro vás pak v budoucnu nemusí být příjemná. Proto i vy, které takové fotky chcete a i je chcete s dodatečnou cenzurou zveřejňovat. Vybírejte si, s kým je fotíte a pokud vám to s někým konktértním nebude příjemné, nepřistupujte na jejich pořizování.
Extrémem, který se však nedávno stal i u nás, naštěstí ne v shibari komunitě, ale pachatel byl “jen“ fotograf, bylo nahrávání slečen při focení i převlékání na skryté kamery. I když se to dělo opakovaně a tyhle negativní zkušenosti některé fotomodelky měly i a je zveřejňovaly, dotyčný fotil dál a dělal to dál a jestli neumřel…
Budete-li právě vy pro někoho motivací začít s provázky, předejte krom doporučení ke komu jít, i tyhle informace. Možná je nebude nutně potřebovat u toho, za kým ji pošlete, ale podruhé už třeba půjde někam jinam sama. Pokud jste riggeři a přijde k vám slečna ze které máte pocit nervozity, uklidněte jí dotazem, zda už dala někomu vědět, že je na místě a pokud by nikoho takového neměla, doporučte jí, at ještě operativně někomu alespon napíše kde je. Možná nemá žádné zkušenosti a to že se zajímáte o její bezpečí může i pomoct prolomit ledy. A aby to nevypadalo, že jí varujete sami před sebou, stačí u vést i třeba jen ten příklad, že co když vás postihne náhlá zdravotní indispozice.
Vše uvedené se zatím týkalo bezpečnosti vázaných a z naprosté většiny žen. Málo diskutovaným tématem je však i bezpečnost riggerů a zde především mužů. Proč to vůbec zmiňuju? Jak by jim mohla slabší ženská ublížit? No… použiju citát.
Síla žen spočívá v tom, že se prezentují jako slabé pohlaví. (J. Frolík)
Sám ho rád používám při výuce sebeobrany pro ženy, kdy tohoto faktu mohou velmi efektivně využít. Stejně tak ho ale mohou, pokud by chtěly a měly k tomu důvod, nebo záminku, efektivně zneužít. Nejsem právník a tuhle oblast naší bezpečnosti se tak teprve snažím zmapovat ve spolupráci s fundovanějšími. Nemůžu tak ze své pozice poskytnout zatím asi žádnou radu a zmiňuji to spíš jen jako námět k zamyšlení a diskusi a zkrátka… být si toho vědomi.
Žena je teoreticky v potenciálním nebezpečí po celou dobu návštěvy u riggera. Nebezpečí pomíjí, jakmile odejde. S výjimkou případného zneužití pořízených fotografií, nebo videí. S tím, co se ale při session a kolem ní děje, se všichni často pohybujeme v šedé zoně. Vše je o domluvě a pokud vše proběhne k oboustranné spokojenosti, mělo by to tak zůstat i nadále. Pokud ne, mělo by se vše vyříkat. Na místě, nebo i později. Ale co když to selže? Co když nastane nedorozumění, problém a vyříkat se nepovede. A ať už se ve skutečnosti stalo něco nezáměrně proti vůli, nebo nestalo, je to slovo proti slovu. Bez důkazů a na základě jedné výpovědi asi nikoho neodsoudí, ale víte sami dobře, co dokáží s dobrým jménem udělat i jen storýčka na instagramech, nebo ústní předávání dále. I tohle může hodně ublížit. I tohle může být nástrojem msty.
Pokud se toho někdo bojí, váže jen na jamech, nebo za přítomnosti dalších osob, svědků. Jakékoliv vázání o samotě totiž výše zmíněné riziko vždy ponese. Nedá se to ošetřit ani podpisem smlouvy, ani natočením videa se souhlasem a schválením. Vše z toho jde později napadnout, že bylo realizováno pod nátlakem. A pozor 100% bezpeční v tomhle ohledu není ani vázání s životní partnerkou, manželkou. I tam se může stát nedorozumění a následné obvinění i ze msty. Jedinou možností, jak se pak případně bránit a která se tak nedá než doporučit, je po každé session s někým novým a často i ne jen s novým, konzultovat co se dělo formou chatu. Tohle je doufám pro každého standardem, že se ptá, zda dorazila domů v pořádku, pokud jí sám neodvezl a zda je i druhý den ok a případně požádá o zpětnou vazbu až se vše uleží. A tohle vše je šikovné si nenechávat jen uložené v historii chatu. Ta po případném zablokování druhou osobou, není dostupná. Ale udělat si ze všeho
screeny. Pokud bylo vše v pořádku a z vaší konverzace to je jasně patrné a druhá strana si někdy někdy třeba po půl roce nebo roce rozmyslí, že vlastně nebylo, máte alespoň něco v ruce. A tohle platí i pro druhou stranu.
Stalo se vám něco bez souhlasu? Ale jste prostě otrlé, neřešíte to, vyříkáte si to v chatu a tím je to pro vás uzavřené. Pokud je dotyčný fakt “hovado“, pravděpodobně nebudete jediná. A když bude pak někdo chtít podpořit svou stížnost i svědectvím někoho dalšího, možná přehodnotíte, že to není třeba řešit. Ale bez důkazů je to zase jen tvrzení proti tvrzení a i když vás bude víc, tak s něčím v ruce je vždy šance větší.
Red Flags
V principu jsou na obou stranách stejné. V první řadě, ač to někdo může zpochybňovat, je naše vlastní intuice. Pokud nám u někoho bliká červená kontrolka, neignorujte ji.
A ty zbylé byly, jsou a budou probírány vždy, když se řeší téma domluvání hranic. Je to neochota to vůbec řešit, odmítání snahy se na nějakých domluvit. Na jedné straně je to třeba: “Hele v pohodě, žádné hranice nemám, můžeš co chceš, jen mě nezabij a nezmrzač“. A na druhé straně to je např.: “Tak snad jsme dospělí.“ A nebo “Ode mě se ti bude líbit vše.“ Nezájem o zdravotní stav – fyzický i psychický a z něho plynoucí případná omezení. A vlastně absence tématu bezpečnosti při domlouvání obecně.
JENOMŽE…
U všech těchto zbylých je to sporné a je třeba se nejen slepě řídit tím, že splnil/a vše předepsané, ale taky jaký z toho máte vy sami pocit.
A jdeme ještě dál. Co když máte pocit uplně super, ať už vše co je třeba domluvit, tak se domluvilo a nebo nedomluvilo? Co když je ten druhý jen velmi šikovný manipulátor a prostě si vás namotal?
A to nepíšu proto, abych v každém vyvolal strach, ale abych poukázal na to, že vše zmíněné a diskutované, má svůj význam a svou váhu, ale nejde z toho nic brát vždy dogmaticky. Ani red flags, ani všechny rady a doporučení. Upřímně splnit všech pět bodů přesně jak jsem je popsal by mohlo působit až skoro komicky a troufám si říct, že to většinou nebude takhle striktně třeba. Přesto je dobré je mít na paměti a kdykoliv budete cítit potřebu, např. Kvůli nepříjemnému pocitu, víte po čem sáhnout. A zbývá tak jediné, co by se mělo dodržovat vždy, a to je ten někdo spolehlivý, kdo o vás ví, ví kde jste, a že mu dáte vědět, že jste ok.
…pokračování v druhém a třetím článku.
Co vy na to?
