Rozhovory

Kacíř: Nejsem bulvár. Jen fotím, co ostatní skrývají

Jeho přezdívka zní jako výkřik z inkviziční síně, ale na české fetish a BDSM scéně je „Kacíř“ dobře známým a respektovaným jménem. Fotograf, redaktor a někdejší dvorní portrétista a dokumentarista spankingové produkce Lupus Pictures otevírá výstavu „Odlesky latexu“ v Galerii 13 fotek na pražských Vinohradech. Ta bude k vidění od 15. července do 15. srpna, přičemž vernisáž proběhne 14. 7. od 18:00. V rozhovoru jsem se ptal nejen na výstavu, ale i na jeho pohled na vývoj scény, zkušenosti z natáčení i důvody, proč dnes lidé raději koukají na videa než čtou.

Tvoje přezdívka „Kacíř“ je dost provokativní. Pamatuješ si ještě, kdy tě poprvé napadlo použít právě tohle jméno a co tě k tomu vedlo?

Proč provokativní? My husiti jsme přeci všichni kacíři…. Ale vážně, hledal jsem přezdívku, která nebude na první pohled ze světa BDSM, která půjde použít i jako oslovení – a tohle mě napadlo – a nakonec mě to docela i vystihuje.

Jak reagují tví blízcí a širší okolí na to, že se zabýváš právě fetish a BDSM fotografií? Setkals se někdy i s předsudky?

Kupodivu to nijak moc neřeší, v dnešní uvolněné době i těch předsudků je docela málo.

Jsi na fetish a BDSM scéně aktivní už pořádnou řádku let. Co tě na tomhle světě pořád udržuje v chodu – je to energie, estetika, nebo snad adrenalin?

Jen asi čtvrt století, to je krátká řádka… 🙂

Byl jsi dvorním fotografem spankingové filmové produkce Lupus Pictures. Jak vypadá takový „běžný den“ dvorního fotografa pro spankingovou produkci? A co tě tahle zkušenost naučila?

Běžný den? No, ráno se s natáčením začne a točí se do večera, kdy je většinou konec, málokterý filmy měly vícedenní natáčení. A jinak je to podobný jak u jinejch témat – hlavní účel jsou fotogalerie pro podporu prodeje po netu. Učil jsem se třeba svícení od profíků, to se hodí dodnes.

Foto Kacíř

Foto Kacíř

Jako hlavní redaktor DarkPressu nejspíš víš o všem, co se na české BDSM scéně šustne. Jaká témata tě aktuálně nejvíc baví a o čem bys psal klidně donekonečna?

A to právě vůbec. Nikdy jsem neslídil po lechtivejch informacích, kdo kde s kým, kde se co šustne. Kdyby to někoho bavilo – a neškodil jako bulvární hyeny – tak má do DarkPressu dveře otevřené. A nejradši bych nepsal skoro vůbec, nechal to na lepších, a byl jen jedním z fotografů… Tak to totiž bylo myšlený, DarkPress neměl bejt můj onemanshow projekt, měl to být redakčně řízený doplněk BDSM portálu DarkClub, který zanikl ještě ve verzi nula… Myslel jsem, že časopis tu chybí – po usnutí BDSM.cz -ale zájem ze strany autorů je nulový, ze strany čtenářů hodně slabý. Možná že je doba podcastů a youtube videí, lidi jsou líný číst…

Nedávno jsi ohlásil výstavu „Odlesky latexu“ v Galerii 13 fotek. Jaká byla tvoje motivace uspořádat výstavu právě teď?

Galerii 13 fotek otevřela moje kamarádka fotografka Katka Sychrová, nabídla mi výstavu za zajímavých podmínek, tak proč pár fotek neukázat v běžně přístupném podniku. Čas prázdnin je dvousečný – část lidí uteče z Prahy pryč, na druhou stranu je naděje, že se na výstavu kouknou i mimopražský během návštěvy Prahy…

Prozraď, co přesně návštěvníci uvidí: jaký je hlavní rozdíl mezi barevnou „fotosession“ z Ateliéru V továrně a tou černobílou retrospektivní částí?

To má na svědomí taky Kateřina, já to chtěl tradičnějc, ale tohle je zajímavější přístup – v první části je vlastně výběr fotek z jedné fotosession právě v hezkém Atelieru V továrně, malinko se tím poodkrývají možnosti, co se dá na jednom místě se čtyřma lidma nafotit.
Retrospektivní část je takový výběr, neje latex. Ale pozor, kdo hledá, najde – ještě jednu poslední fotku, tedy sedmadvacátou vystavenou… .-)

Miluješ momentky, reportážní styl, ale zároveň umíš být i hnacím motorem akce. Kdy je podle tebe lepší volbou jeden z těchto přístupů a kdy druhý?

To nezáleží až tak na mě, ale na synergii všech zúčastněných. Někdo potřebuje vedení, jak si stoupnout, jak se tvářit, někdo naopak opanuje prostor a pak stačí jen malinko směrovat a fotka vznikne skoro sama.

Foto Kacíř

Foto Kacíř

Spolupráce se značkami latexového oblečení, jako je AdeMa.cz nebo LTX.cz, určitě přináší jiné výzvy než běžné módní focení.

Latex je jak zrcadlo, odráží všechno, každá drobnost, každý tvar světla udělá na latexu nějaký patvar.

Už víc než dvě dekády fotíš v rámci BDSM a fetish scény. Překvapuje tě ještě něco nového, nebo sis už zvykl na vše? A co by tě lákalo vyzkoušet v budoucnu?

Je zajímavý sledovat proměny scény, její otevírání se světu, Vzhledem k tomu, že BDSM se stává do jisté míry mainstreamem, je otázkou, jak dlouho ještě bude něco jako scéna existovat. Určitě ne jako jednotná scéna – všimni si, že není moc akcí, kde se potkají např. shibaristi a latexáci… A co mě láká? To si nechám pro sebe a budu doufat, že to na fotkách časem bude poznat…

Jak dlouho bude výstava k otevřená, kdy se tam dá zajít a kolik si návštěvník připraví na vstupné?

Výstava bude otevřená ve všedních dnech od 15.7. do 15.8. vždy od 12 do 19 hodin, připomenu adresu Budečská 20, Praha 2. Návštěvník nechť si připraví prasátko a dobrou vůli – vstupné jest dobrovolné, zlovolní lidé nechť jdou jinam… .-) Výstava je prodejní, navíc si zákazník může domluvit pronájem atelieru, focení ať už se mnou nebo s Katkou, nebo i pronájem temné komory.

Další informace k výstavě zde>>

Co vy na to?

Super
1
Úlet
0
Divné
0

Komentáře jsou uzavřeny

0 %