Úvod :
Inspirací pro vznik tohoto textu byli příspěvky na Fetlife, ve skupině Ballet boots, a speciální poděkování patří uživatelce se jménem Jilllav, jejíž příspěvky velice pomohly ke vzniku tohoto textu.
Dalšími podstatnými zdroji pro pochopení problematiky byly bakalářské a diplomové práce Miluše Jezdinské, Kristýny Polákové a dalších, kterým také děkuji.
Tento text si neklade za cíl podrobně popsat celou problematiku, jako spíše seznámit svého čtenáře s možnostmi a případnými riziky. Také může posloužit jako odrazový můstek v případě zájmu ať co se týče uvedených tréninkových postupů, tak i nabízí výčet současných výrobců baletních bot, společně se základním popisem pro zjednodušení orientace.
Obsah :
-
-
Obecné informace
-
Rizika a kontraindikace
-
Trénink
-
-
-
Vycpávky pod prsty
-
Zdraví – shrnutí studií o dlouhodobém nošení podpatku
-
Nákup – obecná doporučení k výběru
-
Výrobci
-
Zdroje
-
Obecné informace :
Hlavní rozdíl v nošení baletních špiček (pointe-shoes) a baletních podpatků je v rozložení hmotnosti. U špiček 100% váhy spočívá na prstech nohou, zatímco u správně sešněrované baletní boty na podpatku, je 90% váhy na nártech a patách, a pouze 10 % váhy na prstech.
Proto je žádoucí, boty při každém nazutí důkladně zašněrovat aby nedocházelo ke sklouzávání nohy do špičky boty a většímu tlaku na prsty. Dále pak řádné sešněrování pomáhá stabilitě kotníku, u modelů které nekončí pod kotníkem.
Dalším důležitým aspektem, který má vliv na pohodlnost a životnost baletní obuvi je váha nositele. Důvody jsou čistě fyzikální. Veškerá váha nositele je nesena malou plochou boty, která je ve styku se zemí (10 – 20 cm2). Tato plocha je více-méně konstantní. Tudíž, se zvyšující se vahou nositele bot bude tato plocha více namáhána.
U osoby s váhou 50 kg je tento tlak +- 0,245 Mpa (25 000 kg/m2) a s každými dalšími 10 kg váhy osoby se tento tlak zvyšuje o 20%. 
U baletních špiček se uvádí jejich životnost okolo 10 – 20 hodin intenzivního užívání, než jsou použitelné jen na trénink. A to jsou užívány většinou slečnami na, nebo pod hranicí podváhy. Sice baletní špičky jsou vyráběny z choulostivých materiálů jako satén, lepený a vrstvený papír, látka a další. To neznamená, že běžně dostupná baletní obuv z PU nebo PVC je výrazně odolnější.
Proto se v případě zájmu o dlouhodobější nošení (ne pouze po dobu focení), kloním k variantám, kde je pata vynášena klínkem (wedge). Zde je také eliminováno riziko ohnutí nebo zlomení podpatku.
A stejná rovnice platí i pro chodidlo a kotník nositele. I když v závislosti na stavbě těla se velikost kotníku drobně mění, tak stále platí, že u robustněji stavěných osob bude kotník a chrupavky vystaveny daleko větším tlakům, které budou činit nošení baletních bot namáhavější na sílu v kotníku, nebo bolestivější.
Skrz kotník je váha těla přenášena sice běžně, ale v poloze en-pointe jsou síly přenášeny pod nestandartními úhly, na které kotník a vazy v něm nejsou bez předchozího tréninku připraveny.
Rizika a kontraindikace :
– nejčastějším poraněním u klasického baletu je poranění kotníku (podvrtnutí). Až 85% těchto poranění vzniká vlivem prudkého pohybu těla a následné setrvačnosti (otočka, dopad ze skoku) což vede k poškození vazů.
Proto, zvláště pokud si vybíráte obuv nejen na focení, doporučuji ty typy, které obepínají a lépe fixují kotník
– důležité je také brát ohledy na páteř. Neboť jsou to hluboké svaly páteře, hluboké svaly břišní a svaly pánevního dna, které zajišťují stabilitu v oblasti pánve a beder.
Práce těchto svalů není tak snadno pozorovatelná a proto bývají opomíjeny, což může vést k bolesti zad.
Například kompenzace nedostatečného pohybového rozsahu v kyčlích pomocí naklonění pánve dopředu, což vede uvolnění a dlouhodobě k ochabnutí břišního svalstva a nadměrnému namáhání a zkrácení zádových bederních svalů. Dalším důsledkem je zvýšený tlak mezi obratli.
– dalším již zmíněným faktorem je váha nositele/ky, která již sama o sobě může činit chůzi náročnou, nebo bolestivou. Také však má vliv na umocnění již výše zmíněných rizik, jelikož vytváří vyšší nároky na svaly a klouby zajišťující stabilitu těla.
– vždy je na vlastním uvážení konkrétního jednotlivce, zda se rozhodne zkoušet chůzi v ballet boots, ale lidem kteří mají problémy s páteří, klouby, vědí, že jsou náchylní na vznik křečového poranění, případně mají rozdílnou délku dolních končetin, bych takovéto pokusy radši nedoporučoval. Vždy je možné užít baletní boty jako estetický doplněk v rámci póz pro fotoaparát nebo ve chvílích kdy se neočekává chůze v nich, ale pouze pro potěchu oka.
Trénink :
Jak již je z výše zmíněného patrné, chůze v baletkách je náročná nejen na stabilitu, ale také na svaly nohou. Zde je zmíněno a stručně popsáno několik cvičení užívaných v klasickém baletu pro posílení svalů nohou, zlepšení stability, ale také i flexibility knoubů.
Základní pozice nohou
Přestože tyto pozice vychází z možností lidského těla, jedná se o jejich krajní limity, které neberou úplně v úvahu individuální stavbu kloubů. A tudíž mnoho tanečníků své limity kompenzuje, a nedostatečnou rotaci v oblasti kyčlí dorovnává posunem pánve dopředu (což způsobuje nadměrnou zátěž na bederní páteř), v oblasti kolen a kotníků. Což vede k nerovnoměrnému napínání svalů a namáhání vazů po celé délce nohy.
Důležité je vzpřímené postavení těla a podsazená pánev v neutrální pozici, ideálně vyvážená nad kyčelními klouby.
Základní pozice vyžadují krajní postavení dolních končetin. Pro dosažení těchto pozic je nezbytná hlavně zevní rotace kyčelního kloubu.
Udává se, že natočení o 90° pro každou nohu oproti rovině trupu, je dosahováno z 60% v kyčli a zbytek připadá na koleno a kotník. Což může vést k nesprávnému namáhání šlach a svalů.
Vzhledem k faktu, že účelem, je posílení nohou pro baletní boty a nikoli příprava na kariéru baletního sólisty, dbejte prosím limitů svého těla a popisovaná cvičení, rozhodnete-li se je vyzkoušet, provádějte v rámci svých možností.
Většina cvičení (zde zmíněných) vychází z 1. pozice. S vyjímkou Échappé (5. pozice).
1 . pozice – chodidla tvoří jednu linii, paty se vzájemně dotýkají.
2. pozice – chodidla jsou ve stejné linii, ale mezi nimi je prostor o délce chodidla.
3. pozice – jedna noha před druhou, paty se dotýkají středu druhé nohy
4. pozice – chodidla rovnoběžná jako v pozici 3, ale je mezi nimi mezera na délku chodidla, lze provádět ve dvou variantách, uzavřená (špičky chodidel směřují k sobě) a otevřená (špičky chodidel směřují od sebe jako v 1. poloze)
5. pozice – chodidla zkřížena takovým způsobem, že první kloub palce přední nohy se dotýká paty nohy druhé
P lié (demi-plié_half bend/grand-plié_full bend)
-posiluje svaly a napomáhá flexibilitě šlach. Také slouží k tréninku rovnováhy.
Cvičení je možno provádět ve verzi demi, při kterém vzniká mezi stehnem a lýtkem úhel 90° nebo grand, kde se pozice dále snižuje, dokud stehna nedosáhnou téměř vodorovné polohy. Zde je nutná již vyšší flexibilita v oblasti kotníku.
Co se počáteční pozice chodidel týče tak se provádějí v první, druhé, čtvrté a páté pozici.
Celý pohyb by měl být pokud možno plynulý a bez trhání.
Při provádění grand-plié by se paty měli ze země začít zvedat teprve poté, co bylo mezi stehnem a lýtkem dosaženo úhlu 90°. Všechna demi-plié se provádí bez zvednutí pat ze země. Při provádění cviku by mělo tělo klesat a zvedat se stejnou konstantní rychlostí.
Relevé (raise)
Provádí se buď přímo na špičky (sur les pointes) nebo na bříška chodidel (sur les demi-pointes).
Lze provádět z jakékoli ze základních postavení nohou. Při zvednutí je důležité mít nohy zcela propnuté.
Tendu (stretched) – při správném provedení zeštíhlí a zpevní hýždě, lýtka, protáhne klenbu nohy a zvýší flexibilitu chodidla.
Začíná se z 1. polohy a postupně se přechází do druhé, přičemž špička aktivní nohy zůstává na zemi, zatímco pata a nárt se zvedá a nohy zůstávají plně propnuté, až do chvíle kdy chodidlo dosáhne pozice pointe.
V případě zvládnutí se dá technika učinit náročnější pomocí posilovacích gum. Pokud provádíte techniku levou nohou, přivažte konce gumy k předmětu napravo (noha stolu, skříně, …) a při provádění techniky tak budete tlačit proti gumě.
Battement tendu (raise) – počáteční poloha je první nebo pátá. Aktivní noha se postupně přesouvá do druhé nebo čtvrté polohy (jak před tělem tak i za ním), dle toho z jaké polohy začínáme. Obě kolena zůstávají proplá a špička aktivní nohy se celou dobu nezvedne ze země. A postupně se zvedá nárt a celkově propíná chodidlo, než noha dosáhne pointe tendue. Následně se chodidlo vrací do výchozí polohy.
Dá se provádět i tak, že po dosažení plného propnutí, noha pokračuje dále až do vodorovné polohy a následně zpět.
Je důležité, aby nedošlo k poklesu pánve na straně aktivní nohy. A také střídat aktivní nohu jelikož dlouhodobé nerovnoměrné zatěžování svalů pánevního dna, může vést k nerovnováze, přetížení svalů na slabší straně až k problémům s klouby.
Alternativa : Theraband nebo stretch band
Pro posílení svalů v chodidle se dá využít posilovací gumy, kde přirozené polohy postupně přes demi-pointe přecházíte až do plného propnutí nohy. Nesmí ovšem docházet ke zkroucení prstů pod chodidlo po propnutí.
Échappé (Escaping) – Pochází z páté pozice a zahrnuje přechod z Demi-plié na Relevé a zpět.
Pohyby obou nohou se zrcadlí.
V Échappé je výchozí pozicí pátá pozice, kde jsou paty u sebe a prsty vytočené ven. Odtamtud tanečnice provádí Demi-plié, což je poloviční pokrčení kolen při zachování paty na zemi. To pomáhá připravit se na skok a poskytuje počáteční hybnost.
Z pozice Demi-plié tanečník plynule přechází do Relevé, které stoupá až na bříšky chodidel, a to buď na demi-pointe nebo full pointe. Nohy se natahují a narovnávají, když tanečník zvedne paty ze země. Tělo zůstává vyrovnané a držení těla je zachováno.
Po dosažení pozice Relevé se tanečnice vrátí do Demi-plié opětovným pokrčením kolen a zároveň sníží paty zpět na zem. Pohyby obou nohou by se měly navzájem zrcadlit, zachovávat symetrii a koordinaci.
Échappé pomáhá rozvíjet sílu, kontrolu a koordinaci v dolní části těla.
Passé (passed)
Aktivní noha se pozvolna zvedá od paty přes demi-pointe, až po chvíli kdy se země dotýká pouze špička aktivní nohy.
Aktivní noha se pohybuje vzhůru po opěrné noze.
Cílem je mít stehno aktivní nohy ve vodorovné poloze vytočené do boku s lýtkem a chodidlem plně proplým.
Špička aktivní nohy se opěrné nohy dotýká nad čéškou.
Následně stejným způsobem spouštíme nohu dolů do úvodní pozice.
Passé on demi-pointe (passed)
Stejné jako předchozí varianta, pouze po dosažení pozice se špičkou aktivní nohy nad čéškou nohy opěrné, opěrná noha se zvedne taktéž do polohy demi-pointe.
Stejně jako předchozí cvičení, i Passé pomáhá posílit svalstvo nohou a zvýšit pohybový rozsah. Ale zároveň je zde kladen vysoký důraz na rovnováhu a práci s těžištěm, které jsou pak při chůzi v baletkách nedocenitelné.
Tvarování chodidla :
Další důležitou součástí přípravy je tvarování chodidla.
Při běžné chůzi je chodidlo v rovině, ale pro stání na špičkách, nebo chůzi v baletkách je nezbytné navyknout chodidlo na průhyb, kdy špičky směřuje kolmo dolů kdežto pata je pod úhlem 45°-60° od podkladu.
Tato změna mimo obvyklý stav může vést ke vzniku křečí a bolestem při obutí.
Proto je výhodné svá chodidla na tuto změnu připravit.
V baletu se na to používá pomůcka s názvem Foot Stretcher.
Alternativou může být tvrdší malý masážní míček, pomocí kterého se mohou promasírovat šlachy na spodní části chodidla,
aby se noha připravila na, pro ni nezvyklou, pozici.
Dále pak se tato pomůcka dá použít pro rozmasírování křečí vzniklých z dlouhodobého nucení chodidla do nestandartní polohy.
Posilování lýtek, chodidel a kotníků :
Lýtkové svaly dělají většinu zdvihu při pohybu na špičkách a zůstávají také stažené, když se stojí v baletních botách.
Proto jsou výše uvedené a popsané cviky zaměřené na zlepšení flexibility a posílení nohou v oblasti kotníků a lýtkových svalů.
Pohyb v baletkách je vhodný až po zpevnění svalů nohou, kotníku a bederní páteře, zajišťující stabilitu a správné držení těla. Po zvládnutí cvičení na celé noze lze přejít k cvičení na pološpičce (demi-pointe) a následně třeba cviky zkusit in na špičkách nebo s baletkami na nohou.
Důležitá je pravidelnost pro získání svalové paměti. Na tanečních konzervatořích jsou předměty zabývající se tréninkem minimálně 3x do týdne.
Jelikož nedostatečná stabilita kotníku činí chůzi více vratkou a zvyšuje nebezpečí podvrtnutí kotníku.
Rovnováha :
Cvičte balancování na demi-pointe (prsty a bříška nohou) nejlépe na ¾ pointe bez držení se čehokoli. Z počátku na obě nohy následně na jedné. Jak se budete zlepšovat, prodlužujte svůj čas v demi-pointe, protože pozice posiluje lýtka, kotník i klenbu nohy. Rovnováha je důležitá jak pro baletní boty, tak pro špičky.
Silové testy : – podporují sílu klenby nohy a kotníků.
– Provést passé on demi-pointe se stehnem druhé nohy ve vodorovné poloze, to vyžaduje mít veškerou váhu na jedné noze.
– Schopnost stát v demi-pointe po dobu 45 s. na každé noze zvlášť bez kolísání a kývání.
V závislosti na délce a četnosti cvičení by znatelné zlepšení mělo být pozorovatelné v řádu 3 – 6-ti týdnů.
Provádět jednotlivé pozice z počátku 10x pro každou nohu, a postupně přidávat.
Doporučená doba cvičení je 30 min až hodina denně (získáno z článku psaného profi baletkou, záleží tudíž čistě na Vás, kolik času tomu budete věnovat a jak rychlí si přejete svůj pokrok)
Obecné :
Před obutím je důležité provést ostříhání nehtů na nohou neb tím jak budou prsty stlačeny k sobě, může dojít k poranění, zároveň chůze může zatěžovat oblasti lůžek nehtů.
Délku stání v baletkách trénovat postupně. Z počátku trénovat pouze stání v nich než se noha přizpůsobí botě. Zároveň je dobré, mít u prvních pokusů po ruce oporu podporující stabilitu. To samé platí i při prvních pokusech o chůzi.
Nejprve pokládat patu a až poté teprve špičku. Pomalu a pouze krátké kroky.
Z počátku chůzi omezit na max. 30 min. denně než se noha přizpůsobí.
Křeče :
Při nošení baletních bot dochází k neustálému stažení lýtkového svalu, tudíž je problematické jeho protažení a rozmasírování dokud nedojde k rozvázání a sundání boty.
Cvičení a posilování lýtka pro tyto pozice snižuje pravděpodobnost vzniku křečí. Pozitivních výsledků lze dosáhnout také s využitím sportovních nápojů s elektrolyty, který dobře hydratuje i během nošení baletních bot.
Před obutím bot je vhodné si protáhnout nohy, hlavně oblasti lýtek, a dbát na dostatečnou hydrataci.
Také pomáhá jedení banánů obsahující draslík, případně multivitamin s hořčíkem a zinkem.
Vycpávky pod prsty :
1. dobře padnoucí boty nic nenahradí, boty musí přiléhat. V některých případech, kdy je noha v botě volná může pomoci nošení tlustých ponožek, aby bylo dosaženo požadovaného tlaku na nárt. Boty by měly být dostatečně pevně šněrovány přes nárt,
aby 90 % hmotnosti nositele spočívalo na nártu a patách a zbývajících 10 % hmotnosti nositele bylo na špičkách. Prsty nositele by se neměly dotýkat vnitřních částí špiček.
2.Na výběr je velké množství různých vycpávek, polymerová pěna, silikonový gel, jehněčí vlna, …
Případně co může nabídnout lokální obchod s potřebami pro tanečníky.
3. Páska na prsty :
V závislosti na tvaru nohy a způsobu nošení může být nutné některé prsty zalepit ochrannou páskou.
4. Stresové míčky (stress balls) :
Míčky o průměru max. 7 cm, často vyrobené z pěnové pryže. Je možné naplnit špičky baletních bot ¼ stresového míčku tak, aby špičky prstů spočívaly na jedné z plochých stran rozčtvrceného míčku. Tím se tlak na špičky prstů rovnoměrněji roznese na všechny prsty.
5. Silikonové vložky :
Z tvarovatelného otiskovacího silikonového materiálu, který se přizpůsobí noze, vyplní všechny prázdná místa a zajistí rovnoměrné rozložení váhy přes všechny prsty. Hmota se po aktivaci vloží do špičky boty a do ní se následně vtlačí prsty. Po několika minutách ztvrdne a vytvoří tak přesný odlitek prstů.
Zdraví – studie vlivu dlouhodobého nošení podpatků :
Nošení podpatků – studie 1:
Australský tým vědců vytvořil 2 skupiny žen po 10. Jedny nosily vysoké podpatky a druhé převážně nikoli. Studie probíhala v průběhu dvou let. Během kontrolních studií vědci nechávaly ženy se projít po pásu se senzory, aby měřily délku kroku a rozložení váhy. Dále na nohy umístily ultrazvukové sondy, pro měření délky svalových vláken během chůze.
Bylo potvrzeno, že dlouhodobé nositelky vysokých podpatků mají jiný styl chůze. Nositelky podpatků chodily kratšími a prudšími kroky a jejich chodidlo se i v době bez obutí bot na podpatku automaticky protahovalo do špičky. Tento způsob chůze byl potvrzen, i když byli požádány, aby se prošli bosé.
V důsledku toho se svalová vlákna v jejich lýtcích zkrátila a svaly byli více namáhány mechanicky než u kontrolní skupiny bez podpatků, u nichž chůze zahrnovala pravidelné natahování šlach, zejména Achillovy. Ty, jenž nosí podpatky, zapojovaly převážně sílu svalů.
Výsledky studie byli zveřejněny v The Journal of Applied Physiology.
Další studie se pak zabývají optimálním poměrem zapojení svalů a šlach při chůzi. To nastane, když sval zůstane zhruba stejně dlouhý, zatímco šlacha se prodlouží. Prodloužení šlachy vede k uložení elastické energie ve šlaše, která je využita při dalším kroku. Šlachy jsou efektivnější pružiny než svaly. Tudíž pokud dojde ke zkrácení šlach vlivem dlouhodobého nošení podpatků, stane se chůze méně efektivní a více energeticky náročná. A je domněnka, že dlouhodobé zatěžování svalů může vést ke zranění z přetížení.
Dalším rizikovým faktorem je, když dlouhodobé nositelky podpatků přejdou na tenisky. Jelikož se pro takové osoby pozice nody „na podpatku“ stává novou výchozí polohou pro klouby a vnitřní struktury. Jakákoli změna může vést pro nohu „ k nestandartnímu namáhání“ a tím pádem se zvyšuje i riziko zranění. Této studie se účastnily lidé v průměrném věku 25, tudíž nejsou třeba dlouhé roky nošení podpatků, než dojde k adaptaci nohy na ně.
Nošení podpatků – studie 2:
11 dobrovolníků ve věku 20 – 50 let, kteří si stěžovali na nepohodlí při chůzi bez podpatků. Požadavek pro účast ve studii byl nošení podpatků vyšších než 5 cm po dobu delší než 2 roky. Následně byla vytvořena kontrolní skupina, která podpatky nenosila.
Měření metodou MRI neprokázalo změnu ve velikosti lýtkových svalů u nositelek podpatků. Změnila se však délka svalových vláken, měřeno ultrazvukem. Nositelky podpatků měli o 13 % kratší délku svalových vláken.
Tudíž vznikla teorie, že vzhledem ke zkrácení svalových vláken se lýtkový sval stává méně efektivní, jelikož se sval musí více stahovat, aby se stáhl o stejnou délku.
Délka Achillovy šlachy se však nezměnila (neprodloužila) aby kompenzovala zkrácení svalu (zkoumáno pomocí MRI). Achillova šlacha se však stala silnější a tužší aby umožnila zkráceným svalům optimalizovat jejich funkci, avšak zároveň způsobuje nepohodlí při chůzi na boso nebo bez podpatků, jelikož se šlacha nezvládala dostatečně natáhnou, aby kompenzovala zkrácení lýtkových svalů.
Proto se doporučuje po dlouhém čase na podpatcích provést cvičení za účelem protažení lýtkového svalu a zabránění bolestí v oblasti Achillovy šlachy.
Nošení podpatků – studie 3:
„Sezení je nové kouření, je stejně zákeřné,“ varuje Marc Hamilton, Ph.D., profesor biologie a biochemie na University of Houston.
Při běžné kancelářské práci, člověk vážící 65 kg, spálí v sedě 96 kalorií kdežto ve stoje 147 kalorií. Stát při telefonování apod. se nedá považovat za cvičení ale i tak to vede ke zrychlení metabolismu. Navíc dlouhodobé sezení aktivuje geny, jenž jsou zodpovědné za atrofování svalů.
Při měření pomocí EMG, svaly nohou během sezení nevykazují žádnou aktivitu, zatím co během stání jsou neustále aktivní z důvodu vyrovnávání těžiště a dalších korekcí.
2 hod. stání se dle intenzity impulzů vyrovnají běhu na 2 míle.
Při chůzi na podpatcích jsou naměřené hodnoty ve stehenních svalech (quadriceps, hamstring ) ještě vyšší. (osobní teorie, chůze na podpatcích činí nohu více „vratkou“ a tudíž se tělo intenzivněji snaží balancovat těžiště do optimální polohy jako prevenci pádu)
Svalstvo v nohách je tvořeno „pomalými vlákny, které jsou určeny spíše pro vytrvalost než pro okamžitou rychlost, což je důvod toho proč jsou lidé horšími sprintery než jiní zástupci živočichů.
Pouze kvadricepsy mohou své složení měnit na základě svého fungování. U sprinterů tvoří 90% hmot „rychlá vlákna“ kdežto u maratonců je 90 % vláken zaměřeno na vytrvalost. U běžného člověka nebo kulturisty je to 50/50.
Posilováním nohou nedochází tolik k jejich zbytnění. Hlavní důvod zvětšování objemu stehen je tuk.
U žen se tukové buňky v oblasti stehen a hýždí tvoří na genetickém základě z důvodu uchovávání energie pro období těhotenství a kojení. (osobní teorie, dříve když nebyl přebytek jídla, tak žena v těhotenství byla omezena, co se efektivity získávání potravy týče)
„Když zvýšíte sílu a vytrvalost nohou, obecně to usnadní cvičení a pohyb, což vede k větší fyzické aktivitě během dne. Celkově spálíte více kalorií,“ říká McCarthy.
Nákup :
Při nákupu brát o polovinu velikosti větší než je naměřená velikost nohy kvůli dopředu plánované vystýlce špičky.
Některé značky mají problém s přílišnou délkou jehly podpatku, je pak nezbytné provést její zkrácení pro stabilnější chůzi.
Narazil jsem také na několik zmínek o tom, že je lepší pořizovat obuv se zavazováním na průchodky. Je to sice zdlouhavější, než u háčků, ale háčky, zvláště u bot z tenčích materiálů mají tendenci se vytrhávat. Pokud se podobná vada vyskytne na botě s průchodkou, lze tuto závadu v domácích podmínkách snadno odstranit přinýtováním průchodky nové.
Dále také u obuvi se zapínáním pomocí zipu, na boku pro rychlé obutí, se nikdy nedosáhne tak pevného sevření nohy od šněrování. To způsobí sklouzávání nohy při chůzi dolů a přenášení většího množství zatížení na špičky prstů.
Výrobci :
– Kassiopeya – extra-boty.cz, lack
– Wonderheel – aliexpress, lack nebo PU
– JiaLouWei – aliexpress, lack nebo PU
– Sorbern – aliexpress, lack nebo PU
– Refuse to be Usual (RTBU) – jako jedni z prvních začaly vyrábět baletky s klínkovým podpattem, lack nebo PU
– Devious Pleaser – dělá baletky jak s lackovým povrchem tak z hovězí kůže, ale mívají problém s příliš dlouhou jehlou podpatku a je tudíž občas nutno zkrátit.
– Extreme high heels – španělská ruční výroba, pouze verze z kůže
– Ilias Little Shoe BOX – nejdražší značka, ale 100% přírodní kůže, navíc používají starší styl podpatku, jenž je považován za stabilnější a odolnější
Zdroje :
