Voskování,
aneb bylo, nebylo ….? Dávno tomu. 😜
Byl předvánoční čas, za okny pronajatého apartmánu probíhal předvánoční
shon, kdy lidé ještě na poslední chvíli sháněli a dokupovali dárky. Kousek
odtud na Staroměstském náměstí už svítil vánoční stromek, ve vzduchu byla
cítit vůně různých druhů punčů, svařeného vína, medoviny, opékaných klobás a
trdelníků, prostě probíhal cvrkot pražských vánočních trhů.
Tady uvnitř se ale pozastavil a jen zvolna plynul čas. Stála jsem v koupelně před zrcadlem, byla jsem prohřátá po horké sprše, prohlížela jsem si své nahé tělo, pokryté stopami po bičíku, důtkách i rákosce. Měla jsem šrámy i jelita na prsou, břiše, stehnech i zadečku. Rány bolely i pálily současně.
,,To se mi zase bude hojit nejméně měsíc,“ pomyslela jsem si a prsty si přejížděla po různými barvami hrajících, naběhlých šrámech.
,,No jo, ale teď sebou musím hodit, nebo opět budu bita,“ uvědomila jsem si, neboť Pán mi dal jen hodinku, abych se po předchozí lekci dala do pořádku. Začala jsem se oblékat a líčit. Spěšně jsem zapínala háčky korzetu, na krk připnula široký kožený obojek, natáhla na nohy černé samodržící punčochy a oblékla černá krajková tanga. Před zrcadlem nanesla make-up, oční stíny, linky a vše završila obtažením rtů vínově červenou rtěnkou.
Nyní jsem tedy byla opět připravená. A na co? No na všechno! Kdybyste znali mého Pána, věděli byste, že se o od něj dá nadít nejrůznějších překvapení a se mnou jako se svou subinkou i otrokyní nemá nejmenší slitování. Na druhou stranu, ale tohle přesně já hledám, tohle miluji a toto potřebuji ke svému životu. Neznám větší vzrušení, než když kolem mých kotníků a zápěstí začne omotávat a pevně stahovat provazy. Stávám se mouchou, lapenou v pavoučí síti. Jsem zcela bezmocná, vydaná mu na milost i nemilost.
Jakmile jsem vstoupila do ložnice, klekla jsem si, ruce složila dlaněmi za
zátylek a vyžádala si svolení vstoupit. Na posteli už byly nachystané provazy, na nočním stolku i na parapetu okna hořely červené svíčky a další byly nachystané na poličce. Musela jsem si kleknout na postel a dát ruce za
záda.
,,Protože za chvíli budou Vánoce, tak ještě než se každý rozejdeme po svém, připravil jsem tady takovou vánoční atmosféru, i další Tvá výchovná lekce a mučení se ponese v duchu Vánoc. Mimochodem v tom korzetu Ti to moc sluší Čubko,“ pochválil mne, ,,ale pro nadcházející okamžiky jej nebudeš potřebovat“ a přikázal mi, abych si jej svlékla. Chvějícíma se rukama jsem se snažila uvolnit háčky na zádech, ale nedařilo se mi to, jak jsem chtěla. Proto mi Pán musel pomoci a korzet mi svlékl. Pak jsem si musela lehnout na postel a roztáhnout ruce. Pán mi připevnil na ruce kožená pouta a pak mi začal nejprve uvazovat levé zápěstí k čelu postele. Když s tím byl hotov, obešel postel a přivázal mi k pelesti i pravé zápěstí. Ležela jsem na zádech, ruce do široka roztažené jako Ježíš na kříži. V zátylku a po zádech mi projíždělo jemné mrazení, pociťovala jsem vzrušení z bezmoci.
Když jsem měla znehybněné, roztažené ruce, stáhl mi Pán kalhotky a začal mi kolem kotníků omotávat provazy. Jakmile měl z provazů udělaná pouta, přitáhl mi obě nohy k hlavě a nejprve levou nohu a posléze i pravou přivázal
roztažené k pelesti. Nyní jsem tedy byla naprosto bezmocná, roztažená a připravená k jakémukoli použití. Poloha to byla dosti nepříjemná a nepohodlná. To jsem ještě netušila, že takto strávím víc jak dvě hodiny.
,,A nyní si dopřejeme tu pravou Vánoční atmosféru. Věřím Čubičko, že si ji užiješ a náležitě vychutnáš,“ prohlásil a z jeho laptopu se začal linout zvuk vánočních koled. Opět bylo slyšet cvakání spouště fotoaparátu a mé polonahé tělo osvětlovaly záblesky blesku. Byla jsem tam vystavená jako nějaké zboží na pultě obchodu a nemohla jsem s tím absolutně nic dělat. Roztažená a bezmocná.
Pán vzal z poličky první svíčku, zapálil ji od hořící svíce na stole, posadil se vedle mne na postel a začal s pomalým a důkladným mučením. Naklonil svíčku nad mou pravou bradavkou a za chvíli mi na ni začaly odkapávat první kapičky horkého vosku. Při dopadu první jsem zasykla bolestí. Pak se rozpršela kapka za kapkou a já sténala bolestí, která byla o to intenzivnější, že jsem měla prsa i bradavky rozbolavělé od předchozího týrání a mučení výpraskem a svorkami. Mým tělem se rozlévala palčivá bolest, směřující do mé hlavy, do mého mozku, tam kde člověk bolest vnímá a rozpoznává ji.
,,Nyní Ti Čubko ukážu, jak se dá bolest kapajícího vosku regulovat. Čím větší je výška ze které se vosk kape, tím je bolest menší a naopak, když budu kapat vosk z malé výšky, bude tě to pálit víc,“ a názorně vše předvedl v praxi. Přiblížil svíčku těsně nad mou bradavku a kapky vosku pálily s neobyčejnou intenzitou, když začal svíčku vzdalovat bolest se zmírňovala.
,,Víš čím to je Čubko?“ Pokračoval ve své odborné přednášce. Zatínala jsem zuby, skučela a vrtěla hlavou na znamení, že neznám odpověď.
,,Všechno je obyčejná fyzika, když kapu vosk z větší výšky má čas se ochladit a tudíž tolik nepálí. Ale to zase není taková zábava. Líbí se mi jak sténáš a naříkáš, je to pro mne rajská hudba, andělský chór, lahodící mému uchu. Není pro mne většího potěšení, než když Tě mohu mučit a týrat,“ přemýšlel a rozvažoval nahlas.
Naříkala jsem a sténala. Když na mém pravém prsu byla dostatečná dávka tuhnoucího vosku, Pán mi do ní svíčku upevnil a nechal zatuhnout. Vzal druhou, zapálil ji a počal mučit mou levou bradavku a prso. Křičela jsem, prosila o slitování.
,,Řekni mi Čubko, líbí se ti co Ti dělám?“ ptal se mne. Byla to jen řečnická otázka, i kdybych nakrásně prohlásila, že se mi to nelíbí a že nechci, aby pokračoval, stejně by mi to bylo houby platné.
Proto jsem patolízalsky se sténáním a sykotem prohlásila: ,,Ano Pane, líbí se mi jak mne mučíte a týráte.“
,,No tak to jsem rád, protože si toho dnes opravdu užiješ. Máme spoustu času a noc je tak mladá,“ dostalo se mi jeho odpovědi, ,,a ještě mi pověz, Čubičko, co jsi?“
,,Jsem Vaše Čubka, Pane!“ odpověděla jsem.
,,A dál?“, chtěl abych pokračovala.
,,Jsem nadržená kurva, jsem děvka a narodila jsem se, proto aby jste mne mohl týrat, mučit, abych uspokojovala všechny vaše potřeby, jsem Vaše nádoba na sperma.“
Tentokrát byl zjevně spokojen s mým citovým výlevem, oddálil svíčku a pak ji usadil do loužičky tuhnoucího vosku na levém prsu.
Jakmile byl hotový s mými prsy, vzal z police další svíčku, zapálil ji a přiblížil k mému rozkroku. První kapky začaly pálit mé přirození a stékaly mi mezi půlky. Postupně svíčku oddaloval a pak ji přibližoval. Nakonec přiblížil plamen k mému análu. Cítila jsem jeho žár, jak přibližoval plamen blíž a blíž. Začal mi s ním jezdit po půlkách, občas zajel mezi půlky. Opět jsem se zmítala v poutech a křičela bolestí. Prsty mi roztáhl půlky a přiblížil svíčku k mé dírce. Vykřikla jsem, když plamínek olízl můj anal.
Pán si takhle se mnou hrál neskutečně dlouho a zjevně mu to činilo potěšení. Nakonec mi na rozevřenou a roztaženou anální kundičku počal kapat vosk. Kroutila jsem se a sténala, ale nebylo to nic platné. Když se utvořily kousky ztuhlého vosku, odloupl je prsty a znovu začal s kapáním. Čím víc toto opakoval, tím intenzivnější byla bolest, protože kůže a sliznice byla už popálená. Jakmile uznal, že mám dost, odloupl z mé dírky voskový odlitek, roztáhl mi anal prsty a zasunul hořící svíčku dovnitř. A protože měla tendenci ze mne vyjíždět, vzal další svíčku a voskem mi tu v dírce zalil tak, až tam držela. Tuto poslední svíčku mi pak přikapal na hrázku mezi
analem a přirozením.
Ležela jsem tam, svíčky na mě hořely, horký vosk stékal, pálil a pokojem se
linula melodie vánočně laděné Tiché noci.