Tento víkend na chalupě v Krkonoších začal jako obyčejný útěk z města. Sedm lidí, všichni po třicítce, dlouholetí kamarádi: já, Dan, moje přítelkyně Klára, Martin, Karolína, Robert s Lenkou a Marek. Žádné velké očekávání, jen tři dny bez práce, bez dětí, bez povinností. Chalupa byla stará, dřevěná, s velkým obývákem a krbem, který jsme hned zatopili. Venku sněžilo, uvnitř vonělo dřevo a whisky.
Večer jsme se usadili kolem stolu. Martin přinesl láhev Lagavulinu 16 let, Karolína láhev červeného z Toskánska. Začali jsme pomalu pít první skleničky, povídali jsme si o práci a o životě.
Marek s Karolínou seděli vedle sebe. On jí naléval a ona se smála jeho historkám z cest. Bylo vidět, že jí je sympatický, protože se lehce dotýkala jeho předloktí, když říkal něco vtipného. On jí na oplátku hladil záda, když se smála příliš nahlas. Flirtovali otevřeně, ale ne vulgárně. Bylo příjemné se dívat na dva lidi, kteří jsou si vzájemně sympatičtí.
Robert s Lenkou se smáli a Marek naléval další kolo. Atmosféra byla příjemná a uvolněná. Kolem půlnoci jsme přešli na druhou láhev a Marek s Karolínou se dotýkali ještě častěji. Letmé doteky či ruka na koleni. Zábava v plném proudu. I my jsme s Klárou seděli zmáčknuti blízko u sebe. Všichni byli již značně v náladě.
Kolem druhé hodiny jsme si s Klárou řekli, že je čas jít spát a odešli jsme do hlavní ložnice, kde nás čekala velká manželská postel, měkké peřiny a příjemná tma. Ostatní ještě chvíli popíjeli.
Spal jsem lehce. Kolem třetí se ozvalo vrznutí dveří. Marek se dopotácel dovnitř. Byl evidentně na mol. Něco potichu breptal, pohyby pomalé, jako by šel ve snu. Shodil kalhoty, triko si strhl přes hlavu a zřítil se na kraj postele vedle Kláry. Usnul okamžitě.
Byl tak opilý, že si spletl pokoj!
Klára se probudila a podívala se na mě. Nejdřív šok. Pak tichý, nervózní smích. Postel je opravdu velká, tři lidé se do ní vejdou. Nechtělo se nám vstávat, tahat ho ven. Byl neškodný, spal jako zabitý a tak jsme ho tam nechali. Říkali jsme si, že se tomu ráno zasmějeme.
Pozvolna jsme opět začali usínat, když tu najednou Klára překvapeně zašeptala: „Sáhl mi na stehno.“
Marek v polospánku hladil její nohu a prsty pomalu stoupal výš po vnitřní straně stehen. Klára se na mě při svitu měsíce podívala – v očích měla směs překvapení, obav s náznakem zvědavosti. Já se snažil v té rychlosti a z rozespání probrat a uvědomit si, co se děje. Projel mnou pocit žárlivosti a vzteku. V tu chvíli nám došlo, že si Marek nejspíš myslí, že je v ložnici s Karolínou, se kterou se k sobě celý večer tak měli. Díky tomu se nám zčásti ulevilo, protože jsme pochopili, že nejde o promyšlený akt, ale o nedorozumění.
Vše probíhalo rychle a dokonce mi to přivodilo překvapivou erekci. Sakra proč mě vzrušuje, že někdo sahá na mou přítelkyni? Mozek mi křičel: vyhoď ho ven, teď hned. Tělo říkalo: počkej. Jen chvíli. Uvidíš, co bude dál. Při naší opilosti to byl neřešitelný konflikt.
Klára se na mě dívala, já na ni. Oba jsme cítili tu paralýzu, ze které nás ani jeden nedokázal vyvést.
Jenže Markova ruka mezitím pokračovala. Pomalu, neodbytně. Prsty klouzaly výš, až k okraji jejích kalhotek. Zastavil se. Jen tam spočíval. Teplo jeho ruky pronikalo přes tenkou látku, za kterou byla už jen její kundička. Klára se lehce zachvěla. „Marek…on..“ zašeptala, ale nedokončila. Jenom dýchala. Rychle, mělce.
Marek přitiskl ruku pevněji. Prsty se pomalu posouvaly podél lemů kalhotek, které začal odhrnovat na stranu.
Klára se prohnula. „Aah…“ – tiché, skoro neznatelné. „On…on mi na ni sahá..“. „Mám ho nechat?“, zeptala se a já svou tichou paralýzou jakobych udělali souhlas i když jsem sám nevěděl, co se to vlastně děje.
Marek ji hladil pomalu, krouživě, po celé délce její štěrbinky. Nespěchal. Jen hladil. Klára začala být mokrá, cítil jsem to i já, když jsem se lehce dotkl jejího stehna. Bylo horké a lepkavé.
„Je… je tam tak vlhko,“ zašeptala mi do ucha chvějícím se hlasem. „Hladí mě… prsty mi klouže po dírce… aah… teď mi přejel po klitorisu… je to… bože, je to dobrý…“.
Já jsem mlčel. Nemohl jsem mluvit. Jen jsem cítil, jak mi buší srdce v krku. Marek přitiskl prst ke vchodu do její kundičky a začal lehce tlačit. Klára se chytla mé ruky. „On… strká mi tam prst…“. Prst vklouzl dovnitř až po první kloub. Pak druhý. Klára zasténala tišeji: „Mmmh… dva… roztahuje mě… pomalu… aah… hluboko…“. Jeho prsty se pohybovaly dovnitř a ven. Ven a dovnitř. Rytmicky, ale ne rychle. Klára se prohýbala v bocích, stehna se jí lehce roztáhla. Já mlčky ležel vedle zatímco mě držela za ruku a vzdychala mi do ucha. Byl jsem z toho překvapivě pěkně vzrušený a péro mě tlačilo v trenkách. Čekal jsem, co bude dál.
„Cítím, jak mi je tam… jak mi to klouže… jsem tak mokrá… úplně teču…“.
Najednou ale Marek prsty vytáhl. Úplně. Nastalo ticho. Jen její rychlé dýchání a i moje. Oba jsme si mysleli, že tím to končí. Že se otočí a usne. Už jsem si začínal oddychávat, že tím to hasne a bude to jen podivuhodný opilecký zážitek, který naštěstí nikomu nestihl ublížit.
Ale Marek se neodvalil. Naopak se přitiskl ke Kláře mnohem blíž. Zezadu. Jeho penis – tvrdý, tlustý, horký – se přitiskl mezi její stehna. Klára se zachvěla.
„On… on mi ho tam strká… aah… Marek, on mi ho…“ Nedokončila. Mě se zmocnila panika, začal jsem oddychovat a pokoušet se rozhodnout, zda poslechnu své tvré péro nebo rozum.
Marek se pomalu posunul. Žalud se dotkl jejích pysků mezi které se začal tlačit. Pomalu, neodbytně. Vklouzával do mokré kundičky mé Kláry centimetr po centimetru. Klára se prohnula, ústa otevřená v němém výkřiku. „Je… je obrovský… plní mě… pomalu… až po kořen… aah…“.
Byl jsem v šoku. V tranzu. Penis mi pulzoval tak silně, že jsem měl pocit, že exploduju. Chtěl jsem zakřičet, zastavit to – ale nemohl jsem. Opilý Marek strkal ptáka do těla mé přítelkyně a já to sledoval. Pak začal přirážet. Dlouhé, pomalé tahy.
Klára šeptala: „Přiráží… pomalu… ale silně… cítím každý příraz… jak mi bouchá až do dělohy… aah… mám ho tak hluboko…“ .Postel vrzala. Rytmus se zrychloval. Marek ji chytil za boky aby ji mohl mrdat tvrději. Klára se třásla. „Je tak velký… plní mě úplně … už to nevydržím…“.
Marek zasténal. Nacpal ho do Kláry nejhlouběji, jak mohl a začal stříkat. Silné, horké pulzy – pumpoval do ni své sperma nejméně ve čtyřech vlnách.
Klára se udělala současně. Kundička se jí stahovala v křečích, tělo se jí třáslo, sperma jí teklo po stehnech společně s jejími šťávami. Marek v ní ještě chvíli zůstal než pomalu změkl načež se odvalil a okamžitě usnul.
Stále v šoku nevěříc, co se právě stalo, jsem sáhl Kláře mezi nohy. Ta se na mě podívala uspokojeným a šibalským pohledem. Prsty se mi pokryly jeho teplým, lepkavým semenem, kterého tam bylo opravdu hodně. Vytékalo ven a stékalo po jejích stehnech. Ten pocit byl zničující. Zaplavila mě vlna ponížení. Někdo jiný ji naplnil přímo vedle mě. Jeho sperma je teď v mé přítelkyni. A přesto mě to vzrušovalo tak, že jsem se skoro udělal jen z toho dotyku na její kundičce.
Klára se otočila a vzala můj ocas pěvně do ruky: „Teď ty.“ Honila ho rychle. Netrvalo to dlouho a vystříkl jsem na své břicho – dlouhé, silné proudy. Bylo to silné. Zbytek semene, co měla na rukou si utřela do mé hrudi. Potom mi dala pusu a začla usínat. Já ještě chvilku nechal doznívat zážitek a pak jsme také usnul.
Psychologicky to bylo peklo a ráj zároveň. Žárlil jsem na Marka, ale zároveň jsem byl vděčný za ten zážite. Cítil jsem se ponížený, slabý, ale zároveň silný, protože jsem to dovolil. Klára se cítila stejně: vzrušená z toho, že ji někdo vzal, zatímco já jsem je sledoval. Objevili jsme v sobě temnou stranu – touhu po riziku, po sdílení.
Ráno přišel Marek na snídani s kocovinou. Nic si nepamatoval. Říkal jen: „Měl jsem šílený sen o Karolíně.“ My s Klárou jsme se podívali a mlčeli. Ten zážitek nás změnil navždy.
