Tomáš byl ten typ muže, který měl v sobě přirozenou autoritu – vysoký, s pevnými rameny a hlasem, který zněl jako příkaz, i když to byl jen pozdrav. Na seznamce hledal někoho, kdo by se nechal vést, kdo by si užíval tu lehce dominantní hru, kde on rozhoduje o tempu a pravidlech.
Martin byl jeho opak: štíhlý, s jemnými rysy, které skrývaly touhu po submisivitě. Vzrušovalo ho, když ho někdo řídí, dává mu perverzní úkoly – ať už to bylo obléknout si dámské prádlo pod oblečení nebo splnit něco riskantního na dálku přes zprávy.
V běžné životě byl normální kluk, ale vzrušovala ho role ženy. V jeho šatníku se skrývaly černé pevné krajkové kalhotky, samodržící punčochy a ještě pár dalších úchylárniček. Často myslel na kouření péra – ten teplý, pulzující pocit v ústech, olizování, sání, až do chvíle, kdy sperma vystříkne na tělo nebo do pusy. Ještě ho nikdy nepolykal, ale ta myšlenka ho pronásledovala v snech. A především miloval příkazy: „Plácni se po zadku a pošli foto,“ nebo „Představ si moje sperma na tvém těle a napiš, co cítíš.“
Jejich konverzace na seznamce začala nevinně, ale rychle se prohloubila. Tomáš napsal první: „Vidím, že hledáš někoho, kdo ti dá příkazy. Co kdybych ti dal jeden hned teď?“ Martinova odpověď přišla během minut: „Dobře, zkusme to. Co mám udělat?“ Tomáš mu nařídil: „Oblékni si ty své kalhotky a punčochy pod džíny. Pak si zajdi do kavárny, objednej si kávu a pošli mi fotku svých nohou z toalety.“ Martin to udělal – cítil, jak se krajka vpíjí do kůže, punčochy šustí při každém kroku. V kavárně se posadil do rohu, objednal si a pak se vypařil na toaletu, kde ho nikdo neviděl a poslal fotku s rozechvělou rukou.
Tomáš odpověděl: „Dobře, teď si ho pohlaď přes ty kalhotky a napiš mi detailně, jak se cítíš tvrdý.“ Takové úkoly potom přicházely často: jednou to bylo „Nahraj, jak se plácáš po zadku v koupelně,“ jindy „Představ si, že mi ho kouříš – popiš každý pohyb jazyka.“ Natoč video, jak si strkáš banán hluboko do krku. Pošli video, jak olizuješ umělý penis. Martin byl závislý na tom vzrušení, na tom pocitu, že je ovládán i na dálku.
Po čase takových her přišel večer, kdy se rozhodli setkat. Byli plní očekávání. Soumrak padl rychle, ulice města byly osvětlené nočními světly, které se odrážely v mokrých chodnících po dešti. Tomáš napsal: „Přijď do parku u řeky, na parkoviště na konci. Budu v černém sedanu, zadní dveře otevřené. Oblékni si to prádlo, které máš rád.“
Martin se připravil pečlivě: oblékl si černé krajkové kalhotky, které mu těsně obepínaly jeho tvrdnoucí péro a zezadu se zařezávaly mezi jeho půlky, pak punčochy samodržky, které se vpíjely do stehen a navrch obyčejné kalhoty a mikinu, aby nic nebylo vidět. Cítil se zranitelný, ale to ho ještě víc vzrušovalo. Přišel k parkovišti, kde stálo jen pár aut, a rozpoznal Tomášův – černý sedan schovaný v stínu stromů, daleko od pouličních lamp.
„Nastup dozadu,“ zašeptal Tomáš skrz pootevřené okno, jeho hlas klidný, ale plný autority. Martin otevřel zadní dveře a vklouzl dovnitř, na koženou sedačku, která byla chladná na dotek. Auto vonělo po kůži a Tomášově kolínské – mužné, dřevité. Tomáš se přesunul dozadu k němu, zavřel dveře a zamkl je. Venku foukal vítr, listy šuměly, ale uvnitř bylo ticho, jen jejich dechy.
Tomáš se posadil vedle něj a ruku položil na Martinovo koleno. Pomalu klouzala nahoru. „Ukaž mi, co máš pod tím. Pomalu.“ Martin si rozepnul džíny, a stáhl je dolů. Odhalil punčochy lesklé v slabém světle z venku, kalhotky napjaté přes jeho tvrdnoucí penis. Tomáš se usmál, prsty přejel po krajce.
„Dobře. Teď se otoč na břicho přese mě a drž.“ Martin pln očekávání se otočil a položil se zadkem vzhůru přes Tomášův klín, punčochy se napnuly a držel se pevně lokty o sedačku v očekávání, co bude dál. Tomáš zvedl ruku a plácl ho přes zadek – Plesk! Zvuk se rozlehl autem a kůže pálila pod krajkou. Pak ještě jednou, silněji, a Martin zasténal a držel, jak mu bylo přikázáno. Tomáš se zasmál: „To je ono, cítím, jak se ti to líbí.“ Plácal ho střídavě na obě půlky, až pěkně začaly rudnout do červena. Oh, au, vzdychal Martin. Cítil štípání, bolest a postupně silnou submisi a odevzdání. Plesk, au. Znovu rána, zavrťěl zadečkem. Nezbylo mu nic jiného, než držet a přijímat to příkoří.
Po chvilce ho Tomáš otočil zpět a přitáhl si ho blíž. „Teď mi ho vykuř. Ale pomalu, ať cítím každý detail – jazyk, rty, sání. A nezapomeň na koule.“ Martin se sklonil do Tomášova klína, rozepnul mu kalhoty, vzal ho do ruky – byl teplý, tvrdý, pulzující a krásně hladký. Začal olizovat špičku, jazykem kroužil kolem žaludu, ochutnával slanou kapičku na vrchu, která se objevila. Pak ho vzal do úst, pomalu, hluboko, rty těsně obepínaly jeho žalud, zatímco rukou hladil kořen. Tomáš si to užíval – zavřel oči, zasténal hluboce, jeho tělo se napnulo v rozkoši. „Dobře, teď koule,“ přikázal. Martin se posunul níž, olizoval koule jednu po druhé – byly plné, teplé, s jemnou kůží, kterou ochutnával jazykem, olizoval je zespodu nahoru, pak je vzal do úst lehce, sál je opatrně, zatímco rukou masíroval penis.
Tomáš si to viditelně užíval, jeho dech se zrychlil, ruce se mu chvěly. Občas chytil Martina za vlasy, držel mu hlavu pevně, tlačil ho hlouběji, aby cítil ten tlak, tu kontrolu, ale pak ho pustil, aby pokračoval svým tempem. „Ano, takhle… lízej je důkladně, cítím, jak jsou plné pro tebe,“ zašeptal Tomáš, jeho hlas chraplavý od vzrušení.
Martin pokračoval, střídal ústa na penisu a koulích, olizoval ho celého od kořene k špičce, strkal si ho hluboko, chvílemi až do krku a Tomáš sténal čím dál hlasitěji, jeho boky se lehce pohupovaly v rytmu. Když se Tomáš blížil k vrcholu, chytil Martina za hlavu pevněji a držel ho na místě: „Teď… vezmi to všechno do pusy.“ A pak to přišlo – silné stříkání, celý obsah koulí, teplé, husté sperma zaplnilo Martinova ústa, stékalo po jazyku, po rtech, něco mu uniklo na bradu a na punčochy. Martin to cítil všude – slané, lepkavé, plné, a i když ho ještě nepolykal, ta chuť ho vzrušovala jako nikdy předtím.
Leželi tam na zadní sedačce, těla propletená, Martin v dámském prádle, s parádně vystříkanými ústy. Venku se úplně setmělo, park byl prázdný. Tomáš se usmál a řekl: „To byl jen začátek. Zítra ti pošlu další úkol – něco perverznějšího.“ Martin se usmál, věděl, že tohle je přesně to, co hledal, a že příští setkání bude ještě intenzivnější. V jeho mysli se mísilo vzrušení s pocitem podřízenosti – cítil se ovládaný, ale v bezpěčí, touha po Tomášově dominanci ho naplňovala pocitem úplnosti, zatímco Tomáš se cítil mocný, spokojený s kontrolou, kterou měl, a toužil po dalších hrách, kde by mohl Martina vést ještě hlouběji do svých představ. To setkání jim oběma potvrdilo, že našli v sobě navzájem to, co hledali – symbiózu dominance a submisivity, která slibovala nekonečné možnosti.
