Na hračky se nesahá!

To takhle na klubové akci máte subinku přivázanou ke kříži, věnujete se jí podle své nejlepšé zvrhlosti a přijde nějaká skoropoubertální dominocácorka s důtkama nebo uhlazený frajírek v saku s rákoskou v ruce a začne vám na subinku sahat a subit. A v tu chvíli vidíte rudě a narůstaj vám svaly Vémolovy a v uších vám zní Zabít či nezabít, toť otázka!

Nebo máte na stolečku položenej oblíbenej bič a podivné individuum přijde a bez dovolení začne bičem práskat o zaprášenou zem nebo o výpraskovou lavici. A zas vidíte rudě a trestný čin ublížení na zdraví je na dosah…

Na zemi na dece máte připravené provazy a najednou vidíte, jak se vám v tom bez dovolení hrabe nějaké individuum a mastnejma rukama provazy ošahává a znalecky prohlašuje „to jsou z Japonska, že jo…“ … No, nezabte to…

Kdo někam občas chodí mezi úchyly, takovýhle exoty potkává. Bohužel. Když jim po dobrém chcete dolmuvit, odseknou vám, že oni to znaj, že oni můžou, že oni se znaj s … atd.  Jenže –  střílet se to nesmí. Fakt. Ptal jsem se …

Oni ale hlavně nečtou a neposlouchaj, takže pro ně to vlastně nepíšu, píšu to pro vás. Jich není zas tak moc, ale i kdyby tak jeden ze sta, ale dokáže vám zkazit celou akci. Bohužel nic jiného než okamžitá ostrá reakce nefunguje, stesky po akci jsou marné, i kdyby akce měla sebelepšího organizátora…